Kouzlo stereografie

17. června 2009 v 20:47
Středa
Dnes v 17 hodin (a pár minut, znáte to) byla v Náprstkově muzeu v Praze slavnostně zahájena výstava "Celým světem na stereoskopech". Jestli nevíte, co je stereoskop, buďte úplně v pohodě - já to do předvčerejška taky nevěděl. Znělo mi to jako označení kabelu se sluchátkem, co mě s ním doktor pokaždé studí na zádech.

Stereoskop je ovšem záležitost daleko poetičtější. Jde o to kukátko, které znáte od prodejců z Karlova mostu a jiných částí staré Prahy. Za dvěma průhledy jsou téměř identické fotografie. Při pohledu do průzorů uvidíte zobrazenou scénu plasticky. 3D, řeklo by se dnes, IMAX 19. století. Bývají tam pro turisty nachystané Hradčany a nahé ženy. To nejcennější, co máme.

Celý fór je postavený na principu, který bych určitě nedokázal popsat tak pregnantně jako doprovodná brožura, kterou k tomu Náprstkovo muzeum vydalo a z které to bezostyšně opíšu:

"Lidské oko registruje svět z určité pozice a úhlu. Vzhledem k tomu, že lidé mají oči dvě a v odlišné poloze, vysílají do mozku obě oči informace o okolí odlišně, tj. s mírným posunutím. V mozku pak při správné funkci všech orgánů složením obou obrazů vzniká prostorový vjem. Na stejném principu je založená stereografie, metoda získání plastického obrazu ze dvou fotografií pořízených z jiného úhlu."

Na vernisáži, na kterou mě pozvala moje známá s krásným jménem Noemi a s krásnou tváří barokní světice, se o tomhle principu letmo mluvilo. Ředitelka muzea Mgr. Blanka-Michaela Remešová, Ph.D., dokonce zmiňovala, jak ji u stereoskopů bavilo přivírat střídavě jedno a druhé oko a zachycovat drobné rozdíly obou fotografií. Ale to nejdůležitější - alespoň pro mě - tam myslím nezaznělo.

Že totiž stereoskopy neplní a už nikdy nebudou plnit svou prvotní funkci - zprostředkovat lidem autentický pohled na místa, na která se patrně nikdy nepodívají. Položit jim před oči celý svět. Tohle umí televize, internet a Fisher stokrát líp. Ani ony akty, tehdy tak skandální, už dnes žádné muže nevzruší. František Fridrich, který stereoskop roku 1856 do Prahy přivezl a několik aktů vystavil, za to šel na 48 hodin sedět. Dnes by byl označen za trapného puritána.

Co tedy zbývá ze stereoskopů? Trocha toho kouzla zašlých časů, té naftalínem vonící nostalgie. Ale taky vědomí, že abychom svět viděli skutečně plastický, musíme se na něj umět podívat alespoň ze dvou úhlů. Aby se nám lidi, věci, události, vztahy nestali panoptikem, kulisou vystřiženou z papundeklu, musíme se při jejich posuzování vždycky znovu ptát: Neexistuje ještě jiný úhle pohledu než ten, z něhož člověka či událost právě teď posuzuju já?

Někdy patrně stačí jen kousek ustoupit (skutečně i přeneseně), dopřát si odlišný zorný úhel - a svět získá úplně jiné kontury. Doslova nabude plnosti. Možná že to je a vždycky bylo hlavní poselství stereografie.
Takže díky, pane Náprstku.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Zuzka Zuzka | 17. června 2009 v 23:50 | Reagovat

Ale taky vědomí, že abychom svět viděli skutečně plastický, musíme se na něj umět podívat alespoň ze dvou úhlů.

Tak tomu rikam myslenka dne :-) ...pekne...

2 matka matka | 18. června 2009 v 7:34 | Reagovat

Posuzovat - neposuzovat, i to je stereo :-)

3 Petr+Kukal Petr+Kukal | E-mail | Web | 18. června 2009 v 8:01 | Reagovat

to matka: Díky, zajímavý pohled :-)

4 caracola caracola | 18. června 2009 v 8:32 | Reagovat

Chytré , bezvadně vypointované. a pravdivé. Blahopřeji.

5 Vasil Vasil | 18. června 2009 v 9:26 | Reagovat

Já tenhle dalokohled do nikam zbožňoval. Tedy tak jsme mu jako malý říkali :D

6 Petr Kukal Petr Kukal | E-mail | Web | 18. června 2009 v 12:38 | Reagovat

to carracola: Díky.

7 Rozára Rozára | E-mail | 18. června 2009 v 14:55 | Reagovat

Opravdu moc hezké...když dovolíte, větu ".....abychom svět viděli skutečně plastický, musíme se na něj umět podívat alespoň ze dvou úhlů " ,si připíši k citátům slavných... fandím Vám :o)

8 Jenda Jenda | 31. července 2011 v 12:06 | Reagovat

Krásně poetický článek, ale mám pocit, že podstatu jste nepochopil. Stereofotografie mohou i dnes ukázat lidem svět ve všech třech rozměrech, ale ti lidé musí být vnímaví a zejména kurátoři výstav musí být schopni zajistit odpovídající způsob prohlížení. To na té výstavě zcela chybělo a proto ji považuji za naprosto promarněnou příležitost a vyhozené peníze.
Snad se dočkáme doby, kdy lidé vyjádří pokoru předkům alespoň tím, že ve starých knížkách vyhledají jak vypadal stereoskop a naučí se s ním prohlížet staré stereofotografie. Musíme se u toho zastavit, což je v dnešní uspěchané době problém, ale bude to stát za to.

9 Kitty Kitty | E-mail | Web | 17. listopadu 2011 v 21:19 | Reagovat

Vy mluvíte o dvou úhlech pohledu. Já chci připomenout více řešení nějaké situace. Lidem, kteří se mnou diskutují o životě, vždycky říkám, že řešení jsou určitě dvě a většinou i tři. Takže tak nějak...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama