Rytířky půvabu

1. července 2009 v 0:01
Středa
Od nepaměti se lidé ptají, co je krása - dějiny estetiky jsou dějinami téhle otázky. Odpověď je přitom pořád stejná: Krása je to, co za krásu prohlásíme. Jednou je to křivka, jindy rovná linie, jednou forma vycizelovaná k dokonalosti, podruhé syrové projevy živočišné kreativity bez jakékoli korekce.

Dobové preferenci podléhá taky krása žen. Anorektičkám, které dnes zdobí přehlídková mola, by se v časech Petera Paula Rubense každý vysmál. A naopak - dívky, které byly počátkem 17. století předmětem zbožňování, by dnes chodily kanály. Úplně zbytečně, dodávám pro úplnost. Protože v někom z nás to 17. století a jeho estetický ideál pořád žije. Třeba ve mně.

Dnešní zápis bych tedy chtěl věnovat ženám, které jsou televizní reklamou i módními časopisy dnes a denně ujišťovány, že se soudobým estetickým ideálem se míjejí o tisíc světelných let. Jsou karikovány v ilustracích a komiksech, jako legrační figurky se objevují v animovaných seriálech. Všechny ty oblé ženské s pomerančovou kůží od pětašedesáti kil výš.

V téhle komunitě se postupně vytvořilo několik skupin definovaných strategií, jakou vůči okolnímu světu zaujímají.

Některé ženy přijmou obecný vkus jako závaznou normu. To, že ji nenaplňují, chápou jako osobní provinění. Jsou živy v podstatě jen z mořských řas, vlákniny a chromu a desítky let svého života věnují tomu, že nechávají váhu oscilovat dvě kila nad a dvě kila pod hranicí svého zoufalství. Bojují. Bojují za ideál, který jim byl vnucen.

Také další skupina přijala majoritní obraz ideální ženy za neměnný zákon. Už ovšem ví, že po dvou dětech a stravě ze závodky ho nenaplní - ale ještě pořád se za to stydí. Ověšeny nejvolnější konfekcí, jakou si lze představit, vlají tyto ženy ulicí a pohledy mužů si vykládají na sto způsobů kromě jediného: Jako zájem.

Všeobecný nárok společnosti, která po ženě chce, aby byla štíhlá, vysoká, dlouhonohá a aby jí aspoň dvacet let bylo dvacet let, vnímá i další (nevelká) skupina žen, které ovšem jakýkoli zápas už vzdaly. Svůj šatník přizpůsobují výhradně počastí, v zimě se oblékají teple a v létě vzdušně - žádná jiná kritéria na oděv nekladou. Vlasy si myjí, když je svědí hlava, a nehty si ostříhají, když jim padnou do ruky nůžky. Přijaly krédo: nejsem hubená, takže nikdy nebudu hezká. Nemá cenu se o cokoli snažit, nezáleží na ničem. Bůh je mrtev, všechno je dovoleno.

A pak jsou tu Ony. Rytířky půvabu. Ty, které se rozhodly, že budou krásné navzdory. Ženy s dvojitou bradou, s tukovými polštáři na břiše, s rozložitými boky a silnými stehny - které to ale nevzdaly! Jsou vždycky vkusně nalíčené, mají neokázale náročný účes a voní. Na válečkovitých prstech nosí prstýnky, na silném krku přívěsek. Nehty na rukou i na nohou mají nalakované, zavalitý kotník jim obepíná řetízek. Oblékají se s vybraným vkusem, jejich šatník ovšem není primárně určován tím, co dokáže zakrýt. Nosí i oblečení na tělo - své tukové polštáře nestaví na odiv, ale ani na pranýř. Chápou je jako součást svého těla, svojí osobnosti a nijak je nehodnotí. Snaží se prostě být půvabné.

Před každou takovou ženou mám pokaždé chuť si klenout na jedno koleno a poklonit se jí. Jsou to skutečné rytířky krásy, které přijaly za své, že rolí ženy je mimo jiné být půvabnou. Kašlou na úchylné módní návrháře a filmové producenty, kašlou na lifestylové časopisy a každý den znovu vycházejí do ulic, aby splnily úkol, který na ně klade jejich ženství: Aby byly krásné. Všemu navzdory.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Paolo Paolo | 1. července 2009 v 6:00 | Reagovat

Hezky napsané. Možná trochu zjednodušené tím, že krása je pojata pouze fyzicky. Myslím, že ke kráse neoddělitelně patří  řada dalších vlastností. Ženy nejsou sochy.

2 Zdenka Zdenka | 1. července 2009 v 6:47 | Reagovat

Svým uměním nést tělo, krásou,... ženy duši povznáší.

3 V. z Vysočiny V. z Vysočiny | 1. července 2009 v 9:42 | Reagovat

Dokonalé,dokonalé,dokonalé.Až budu mít čas, napíšu víc.

4 Filip Filip | 1. července 2009 v 10:17 | Reagovat

Jasně, takové ženy jsou krásnější... než samy tuší

5 caracola caracola | 1. července 2009 v 12:04 | Reagovat

Kostroun se silikonovým poprsím není můj šálek kávy.Tento ideál  žen vytvářejí převážně homosexuální módní tvůrci,patrně proto,že jim připomínají adolescentního kluka.

6 vrabčák vrabčák | 1. července 2009 v 16:42 | Reagovat

Když to tak čtu, chtěla bych mít dvě brady a pár kilo navíc. Abyste poklekl na jedno koleno a poklonil se mi. Vždy mi nad Vaším článkem srdce zaplesá. Někdy se řežu smíchy. Jen tak dál!!!! Je to prostě krása! A Vy ji máte v sobě!

7 pampelina pampelina | E-mail | 1. července 2009 v 17:40 | Reagovat

Tenhle článek se mi moc líbí. Ahoj:-)

8 Přemysl Čech Přemysl Čech | E-mail | 1. července 2009 v 18:01 | Reagovat

S krásou a něhou napsané..

9 Lin Lin | 1. července 2009 v 22:20 | Reagovat

Dobrý den, pane Petře :-)

Nečetla jsem všechny vaše články (z časových důvodů), ale to, co jsem si přečíst stihla, se mi moc líbí.  Ženy pro vás nejsou jen "předměty" a objekty kompenzace vlastních mindráků, což se mi moc zamlouvá a tak vám vzdávám hold. Jste jeden z mála, díky :-)

10 Petr+Kukal Petr+Kukal | 2. července 2009 v 5:51 | Reagovat

Děkuji všem. Hezký den.

11 Kamufláž Kamufláž | E-mail | 2. července 2009 v 8:49 | Reagovat

Myslím, že klíčovým bodem celého tématu je osobní spokojenost. Má-li dáma dvě kila nad ideální váhu podle indexu tělesné hmotnosti, může

a) s tím být smířena, netrápit se tím a užívat života;

b) se mordovat dietami, utrácet za "zázračné" přípravky a vůbec si znepříjemňovat existenci.

Varianta b mi připadá jako kvintesence iracionality. Lidi se za velké peníze cpou a pak utrácejí další velké peníze, aby odstranili následky.

Přitom recept je tak jednoduchý : méně se cpát a více se hýbat. I když je výsledný efekt závislý i na věku, základní schema platí obecně.

Mimoto vytrvalostní sportovní discipliny přinášejí i pozitivní vlivy na psychiku. Ano, samozřejmě, jet pátý kilometr na kole do kopce JE dřina, ale vleže nikdo nezhubne.

12 Janinka Janinka | 2. července 2009 v 9:39 | Reagovat

Pěkně napsáno. Jsem též oplácaná a ač s tím bojuji dlůe vzoru Kamufláže - zdravé jídlo, často a méně, hodně pohybu - 2 x týdně aerobik + 2 x týdně posilovna + chlze a plavání, přesto všechno se hubnout nedaří. Ale není to mým životním cílem. Jsem jaká jsem, nosím hlavu hrdě vzhůru, dívám se lidem do očí, směju se a myslím pozitivně a optimisticky. Oblékám si trička s velkým výstřihem a bez rukávů, protože se mi to líbí. Nosím uplé kalhoty, protože se mi to líbí. Chodím oblékaná tak, abych si připadala sexy a nemusela se za sebe stydět. Éru neforemného oblečení za které jsem se schovávala je pryč. Kdo s kily navíc nikdy nebojoval, nemůže vědět, jak je to náročné. Nevidím důvod, proč bych se za sebe měla stydět a už umím i přijmout poklonu a usmát se na lichotníka :-)

Tenhle článek mě potěšil, ač nemám dvě brady a rosol se snažím měnit na svaly :-) Děkuji, je fajn občas číst, že ne každému se líbí štíhlé ženy a ne každému vadí postava rubensovských tvarů

13 Zdenka Zdenka | 2. července 2009 v 10:41 | Reagovat

12 Janinka

Prostě umíte nést své tělo, krásu :-)

Ano a úsměv, ten je nesmírně důležitý :-)

14 V.z Vysočiny V.z Vysočiny | 2. července 2009 v 14:42 | Reagovat

Pro mě je takovým prototypem Halina.Když dělala reklamu na hubnutí, tak mi to skoro bylo líto.Ale všechno má svůj rub i líc.Pomineme li noblesu a šarm,který tyhle rytířky mají a vezmeme-li v úvahu zdraví - tak už je to komplikovanější.Klouby,srdce,plíce, vysoký tkak,křečové žíly.Pokud je -byť jen dočasně -nepohyblivá opravdu "hodně velká" bohyně,pak okolí na kolena nepadá, ale padá "na hubu".Ale to se týká obojího pohlaví -pro pořádek!Dovléct metrákového člověka na WC,do koupelny,dostat ho do sprchy,do auta,to je fuška.Znala jsem jednu takovou,kterou posádka záchranky nemohla dostat z bytu.Prostě ji nepronesli.Resp. nakonec ano,ale to už přijel jiný vůz...Ale to je ta rubová strana mince.Ten líc je o něčem jiném a já tomu rozumím.Nenechat si vnutit zmanipulovaným okolím a reklamou ten "správný" model vizáže.Kosmetický průmysl,oděvní výroba,doplňky stravy,to všechno žije z nízkého sebevědomí lidí a z pochybování o sobě samých.Pokud žena sama sebe ctí a má se ráda,nedovolí si okolí o ní pochybovat.Možná někdo pomluví,ale to je ze závisti.Pokud je žena se sebou nespokojená,vyzařuje z ní neklid a je i okolím takto vnímána.Míru nespokojenosti a komplexů si každý stanoví sám.Pěkný den.

15 Endy Endy | E-mail | 3. července 2009 v 10:25 | Reagovat

Pěkný den,to se to krásně čte,včetně komentářů těch vyrovnaných,hrdých na své buclíky...ach jo,nejsem ani buclatá,jsem vysoká,honím hadříky s velikým potěšením,sprchuji se "mám fofii z pachů"nejméně třikrát denně,za parfémy,spreje, mýdla a jiné blbiny utratím fůru peněz,chlapi se ještě sem tam otočí,ale co naplat-stárnu..Dá se říct, že jsem nadmíru vyrovnaný a spokojený člověk, pro kterého jsou v životě důležité jiné hodnoty, než vzhled,ale co naplat,pociťuji stále se navyšující léta jako hendykep,se kterým se vyrovnávám čím dál hůř..Ach jo, kde vzít hrdost na svůj věk, když už si to prudce ,z kopce, fičíte tam, kde Vás společnost bude mít už za nadbytečné...Takže - je krásné,když chlapi chápou ženskou krásu tak bezvadně jako pan Kukal..věřím tomu, že je to většina chlapů, to jen ženské jsou zblbnuté tím, co je perfektně popsáno výš,ale že by někdo poklekl před krásou vadnoucí, jsem už  tak trochu na pochybách..Napsal jste to moc pěkně, a pravdivě..Dík

16 V. z Vysočiny V. z Vysočiny | 3. července 2009 v 10:50 | Reagovat

Co je to vadnoucí krása???Co jsou to navyšující se léta??? Ve 20ti je každá krásná od přírody,ve 40ti tak,jak si zaslouží.Po čtyřicítce si totiž najednou uvědomíte,že máte do tváře vepsaný váš dosavadní život,svoji práci,lásku,emoce,duši.Ve 40ti je život nejkrásnější.Děti za vodou,profesně vás téměř nic nezaskočí, zdraví ještě slouží,sex funguje výborně,finančně zajištěná,rodiče většinou ještě soběstační.A dál to pořád stojí za to.Je čas na koníčky,na přátele,je chuť podnikat nové a zajímavé věci.Oprášit zasunuté a odložené záliby a hlavně - setkávat se s pozitivně založenými přáteli.A jak psala paní Eva na jiném blogu - natáhnout na sebe triko s Patem a Matem,umýt vlasy voňavým šamponem,nasadit sluneční brýle a lehnout si na lehátko pod slunečník,na stolek pěknou knížku a sklenku bílého a jen tak   l e n o š i t   a   l e n o š i t,  kašlat na povinnosti a na dokonalosti, vypnout a užívat život.Ne každý měl ten dar! Pěkný víkend.

17 Endy Endy | E-mail | 3. července 2009 v 18:27 | Reagovat

V.z Vysočiny-všechno je pravda, do poslední věty, ale přesto , že tyhle nádherné nálezy, které si člověk v mládí ani moc neuvědomoval fungují, přes vnitřní klid, spokojenost, lhala bych sama sobě, že odcházející krása mladého těla, svěží krásy mě nemrzí.Myslím, že je to všechno, co člověk v pokročilejším věku, nachází, jakoby na oplátku toho, co ztrácí, je sice krásné, bezvadné, ale nebudu lhát, že tváře všech mladých, mi připomínají , jak krása, před kterou chlapi padají na kolena :-)), pomalu ale jistě odchází..A víte, když chlap dá najevo, že se mu ženská líbí, nelžeme si, že nás to nedostává.,nebylo by to snad ani normální..A vědomí, že pro Vás už žádný nepoklekne, je pro mne, jako ženskou poněkud skličující..Přes Vaše moudrá a pravdivá slova, ruku na srdce, pokud se to týká i Vás, vy to tak někdy necítíte?Omlouvám se, je to jen můj osobní pocit, pokud Vás pohoršil, sory..

18 V. z Vysočiny V. z Vysočiny | 3. července 2009 v 20:34 | Reagovat

No jo.Ale jak to víte ? Já bych mohla povídat...Za prvé - je potřeba si vypěstovat základní fungující vztah doma - se svým manželem,nebo partnerem.Pokud nefunguje, máte na vybranou.

1.rezignovat a přijmout roli "čekatelky na smrt"

2.trpělivě čekat,že třeba ještě  někdy,někdo,někde,atd.ČEKAT=být ve střehu,neustále se rozhlížíte, jestli je někdo na obzoru.Tudy cesta nevede.

3.Udělat čáru za vším co se mi nelíbí a prostě ŽÍT,JAK ŽÍT SE MÁ...

Plnit si svoje povinnosti,ale taky si dopřát radost.Ale pozor!Nepodmiňujte tu radost ze života zájmem mužů!!! Chlapi totiž nikdy,ale opravdu nikdy neprojeví zájem o "babu",ze které je cítit zoufalství samoty a potřeba sbalit rytíře!!!To je vina feromonů,nebo tak něco.Když ženská příliš chce,chlap se poleká a uteče.Z vrásek si nic nedělejte,buďte na ně hrdá! Povadlejší prsa - no a co? Máte děti? Buďte hrdá na svoje prsa, odkojily děti! Pro tento účel byly stvořeny.Nečekejte na rytíře, ti vymřeli. Jsou tu ale normální chlapi,kteří hledají normální ženské, které dokážou naslouchat,zasmát se samy sobě,nekoukejte do zrcadla častěji než ráno a večer.A hezky se na sebe usmějte a buďte vděčná za to co máte.Bude hůř!! :-)))

19 Endy Endy | E-mail | 3. července 2009 v 21:50 | Reagovat

Jéžišmaria..no to sem si dala,dík za přednášku...ale vím, že jset to myslela dobře,leč já o voze a vy o koze..nemyslím to špatně, mějte se fajn...

20 Johanes Johanes | E-mail | 8. července 2009 v 21:46 | Reagovat

Žena,žena je jako víno,čím starší,tím chutnější.Jsem přesvědčen,že krásné je to,co se nám líbí.A není to jen fysický pohled,jak by si někdo mohl myslet.Což takhle duševno ženy,přítelkyně,kamarádky či matky mých dětí.Žena se přece nemůže zatracovat pro nějaký ten faldík.I ten může býti zajímavý.Rozhodující ale myslím je,že jej musí umět nosit.Hanáci mají jedno pravdivé pořekadlo: " I tlostí lidí dělajó svět." A já s nimi naprosto souhlasím.Jen se po ránu koukněme kolem sebe.A proč vlastně mířit do řad našich nenahraditelných spoluobčanek.Jen se podívejme jak hrdě své vlastnictví nad padlým bojovníkem nosí muži.Je zajimavé,že jsem ještě nepotkal anorektika chlapa.Pokud něco podobného chodí po světě,jeho soukmenovci zpravidla říkají: "Je liné,nevezme si čas se nažrat.Jeho chyba."Tož jaképak fraky. Jen musíme ve vší legraci mít na zřeteli,že z té nadbytečné váhy nás později budou bolet nožičky,záda a na parketě si rokenrol už taky neskočíme.Takže všeho s mírou a hrdosti na to co mám.

Endy, pokud Vám není sedmdesát,tož nemožete být stará.To nedovolte aní svému svědomí.Hrdě dále noste co máte.Zdravím všechny.

21 zpoplatnik zpoplatnik | E-mail | 11. července 2009 v 23:47 | Reagovat

Sympatická a tudíž i krásná je KAŽDÁ přiměřeně skromná a chytrá žena.

Hloupá a namyšlená osoba může utratit za kosmetiku majlant a stejně zůstane jen odpudivou maškarou.

22 Laura Laura | E-mail | Web | 15. července 2009 v 20:54 | Reagovat

Já se střídavě pohybuji mezi druhým a posledním typem, děkuji za zvednutí sebevědomí, občas to potřebuje i rytířka. :)

23 rucuk rucuk | E-mail | 31. srpna 2009 v 15:14 | Reagovat

Nejlépe se mají ženy v mém věku. Může je nanejvýš mrzet, že mají mládí za sebou. Pozornost mužů? Největší poklona je, když si vás vůbec všimnou. Zase máme  tu výhodu, že již nehledáme muže, který by se nám kořil, ale jen takového, který by s námi hovořil, zasmál se, nebo aspoň usmál , neviděl v nás jen starou čarodějnici. Podle toho je ale třeba se chovat. Nebrblat pořád, zajímat se o cokoliv mimo normální povinnosti, mít rád lidi, zvířata, ale hlavně také sebe..... To jsem to sepsala, co?O))))))) O své postavě nemluvím, nehubnu, netloustnu a jsem taková, jakou mě všichni znají. Kdybych na stará kolena hubla, mysleli by, že jsem nemocnáO((

24 Blanka Ondrúšková Blanka Ondrúšková | E-mail | 11. září 2009 v 21:13 | Reagovat

23 rucuk  Svatou pravdu jste napsala paní Růženko, je třeba mít rád sám sebe a k tomu každý nedospěje. Když já si myslela, že ,mne už nic nepřekvapí dostala mne rakovina. A jak ríká pan Tupý - taky Rak - je třeba jí ukázat, že to tělo ve kterém se zrovínka usadila fakt není pro ni vhodné a tak aby šla jinam a když se vám podaří vyhrát, tak jsou vám všechny Missky jen k pousmání. Člověk změní priority a váží si každého krásného obyčejného dne. Zdraví B.

25 Ivana Ivana | 19. září 2009 v 22:41 | Reagovat

Pěkný a výstižný článek! !! Taky jsem se asi 20 let natrápila s kily navíc. Nebylo to sice tak hrozné, ale módní diktát velel jinak. Nějak se to s věkem zlomilo a už mi to nevadí. Už jsem totiž na to, abych se chlapům líbila rezignovala. Přenechávám to mladším a jsem rázem v pohodě. Takže každý věk má svoje! A představte si, že mě pochválil mladý pan průvodčí ve vlaku, že mám hezké šaty  a včera soused, že mám hezké vlasy! A já dodávám, že i několik hezkých kilíček navíc, jedno hezčí než druhé.

26 Kitty Kitty | E-mail | Web | 20. listopadu 2011 v 0:11 | Reagovat

Nádherný článek přístupu k ženě. Jsme všechny produkty matky přírody, nejsme povinně stejné, to by byla nuda. Mám ráda aktivní ženy i muže, jsou ve své životnosti dokonalí, pokud si na nic nehrají. A takových lidí znám hodně. Je to dobře, aspoň máme na čem a kom okem spočinout s radostí...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama