Vzpomínky na čas něžně háčkovaný

12. srpna 2009 v 0:01
Středa
Kopretiny pro zámeckou paní; Něžně háčkovaný čas, Nebreč, Lucie; Údolí krásných žab; Metráček a desítky dalších. Vzpomínáte si na všechny ty knížky, které v sedmdesátých a osmdesátých letech nechyběly snad v žádné dívčí knihovničce? A vzpomínáte si na jejich autora - Stanislava Rudolfa: spisovatele, redaktora a scénáristu? Mám to štěstí, že Stanislav bydlí jen dvě ulice ode mne - a mám větší štěstí, že mě přes generační odstup pokládá za kamaráda. Pro dnešní Středník mi proto poskytl rozhovor se shovívavou ochotou.

Boženu Němcovou si všichni spojují s Babičkou a Karla Hynka Máchu s Májem. Některé knihy jako by byly prokletím, jako by přebily všechny ostatní. Nevnímal jsi podobně Metráčka? Nemáš pocit, že nespravedlivě zastínil všechny tvé další knihy?

Popravdě ani ne. Myslím, že kult jedné knihy není už dnes tak silný. Rozhodně nechápu Metráčka jako nějaké prokletí. Naopak byl v mojí tvorbě velmi důležitý. Jednak to byla kupodivu úspěšná prvotina - což vůbec nebývá pravidlem, jednak byl brzy po vyjití zfilmován. To hodně pomohlo jeho popularitě - a nakonec i té mojí.

Navíc jsem se na něm naučil velmi důležitou věc, totiž že nemá moc smysl psát druhý a další díly úspěšné knihy. Vždycky už to bude jen odvar. Po úspěchu Metráčka jsem napsal Metráčka 2 - s podtitulem "Kosti jsou vrženy". Stejní hrdinové, jen o dva tři roky starší, příběh, který rozvíjí původní osudy. Přesto tenhle román neměl ani zdaleka takový ohlas a dneska už po něm neštěkne pes.

Na své spisovatelské dráze sis vyzkoušel různé žánry: psychologický román, společenský román, fejeton… Stejně ses ale pokaždé vrátil k dívčímu románu. Čím je pro tebe tak atraktivní?

Každý autor hledá ke své knize materiál z nějakých vnějších zdrojů, nikdo nevystačí jen s vlastní zkušeností a vlastní fantazií. A materiál k dívčímu románu lez získat daleko snadněji než k psychologické sondě třeba do života zkrachovalého podnikatele středních let. Ženy - tak mi to alespoň připadá - jsou daleko sdílnější, daleko ochotnější podělit se nejen o svůj příběh, ale také o jeho vnitřní interpretaci než muži.

Druhým důvodem byl tlak - vlastně příjemný - ze strany nakladatelů, kteří po mně hned po vydání Metráčka chtěli další příběhy podobného druhu - s dívčími hrdinkami, řešícími problémy adolescentního věku. Každý rád pracuje na tom, v čem je aspoň trochu úspěšný, to je asi přirozené.

Píšeš od sedmdesátých let minulého století do dneška, máš tedy možnost unikátního srovnání. Jak se čtenářky tvých knížek proměňují v čase? Jak se lišila čtenářka Metráčka řekněme od čtenářky knihy Reklama na lásku?

Čtenářek především ubylo, to je hlavní rozdíl. Je to dáno mnoha okolnostmi. Jednou z nejvýznamnějších je záplava překladové literatury, především z angličtiny, ale nejen z ní.

Dalším důvodem zmenšující se čtenářské obce je konkurence, kterou pro dívčí román představuje bulvár. Čtenářky dívčích a ženských románu totiž velmi často hledaly v knihách pohledy do cizích životů. Nacházely v nich styčné plochy s vlastními životními příběhy, které jim umožňovaly se s hrdinkami identifikovat nebo se vůči nim naopak vymezit, každopádně na románových příbězích nějak participovat.

Dnes průhled do cizích životů poskytuje bulvár - v jakkoli pokleslé a zvulgarizované formě. Co dříve přinášel dvousetstránkový román, to dnes přináší dvousloupcový drb. Cizí životy jsou tu nabízeny v instantní podobě jako polévka z prášku. Jenže s takovými kvazipříběhy je jen velmi těžké se identifikovat nebo se na nich podílet - ty se dají jen zhltnout jak nedopečený karbanátek ve fast foodu.

Letos jsi oslavil dvousedmičkové narozeniny, dovolím si tě tedy označit za spisovatele na odpočinku. Jak spisovatel na odpočinku žije?

Já jsem teď hlavně vzorný zahrádkář! (Což ti říkám s pevnou nadějí, že tenhle text nebude číst moje žena :-). Ale pokud se ptáš vážně: od románové tvorby jsem ustoupil, věnuji se žurnalistickým žánrům. Píšu novinové články, fejetony, recenze. Má to také ekonomické důvody - na knížce pracuji rok, ale výsledný honorář činí dvacet tisíc, což jsou dva mé důchody. Žurnalistické útvary jsou v tomto smyslu daleko lépe hodnocené.

Jinak samozřejmě navštěvuji kulturní akce, zejména místní (v Brandýse nad Labem - poznámka PK), zasedám v porotě literární soutěže Macharův Brandýs pořádané zdejším gymnáziem a v porotě literární soutěže organizované knihovnou v Čelákovicích, vystupuji na besedách, např. na Polabském knižním veletrhu.

Máš na kontě přes 40 knih, psal jsi už bezmála o všem. Máš v hlavě ještě nějaké téma, které bys rád zpracoval?

Samozřejmě! Mám v hlavě titul - ten je totiž nejdůležitější. Když vymyslíš dobrý titul, těch podružných dvě stě až tři sta stránek k němu už snadno dopíšeš. Knížka, kterou bych ještě rád napsal, by se jmenovala Starci na webu!

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 V. z Vysočiny V. z Vysočiny | 12. srpna 2009 v 10:07 | Reagovat

Stanislav Rudolf - to jsou pro mě prázdniny někde mezi 7-8 třídou ZŠ. Léto, já na dece a s rozkoší se nořím do Údolí krásných žab. Četla jsem Mauglího, Tarzana, Verna, kde co, ale ty holčičí románky, to patřilo k holčičí duši. Až budete pane Petře mluvit s Vaším přítelem, vyři´dte mu prosím, že ho moc pozdravuje jedna odrostlá holka z Vysočiny !

2 Zuzka Zuzka | 12. srpna 2009 v 10:50 | Reagovat

Stanislav Rudolf... uzasne se cetl... neradeji vzpominam na knizku To jsme prosim nebrali... Pripojuji se k V. z Vysočiny a posilam mnoho pozdravu.

Musim konstatovat, ze SR je moc pekny clovek :-)

3 Marbuša Marbuša | 12. srpna 2009 v 12:44 | Reagovat

Taky pana Rudolfa moc zdravím, četla jsem od něj v té 7. - 8. třídě asi všechno, i ten Metráček 2. díl se mi líbil moc!

4 rucuk rucuk | E-mail | 12. srpna 2009 v 13:29 | Reagovat

Zdravím oba-knížky pana Rudolfa četli i kluci, já s nimi. A k tomu novému názvu Proč jen Starci na webu? Myslíte, že stařeny na web nechodí? O)))) Fuj, nějak se mi to nelíbí , ten název, nešlo by vymyslet příjemnější pojmenování? Když může být univerzita 3. věku, proč ne 3. věk na webu? Nebo Web a 3. věk....Já třeba tvrdím, že je net pro mě universitou 3. věku O)))

5 hejtman Šarovec hejtman Šarovec | 12. srpna 2009 v 16:19 | Reagovat

Pane Rudolf, za starce se nepokládám, ovšem o účasti dospělejších na netu by bylo jistě zajímavé psát. Jsem sice o něco mladší než Vy (ne o moc), ale o svých zkušenostech z blogů bych toho mohl napsat dosti.........

6 Kamufláž Kamufláž | E-mail | 12. srpna 2009 v 16:54 | Reagovat

Hádám, že název "Starci na webu" je volnou parafrází na název úspěšného filmu "Starci na chmelu" a stejně jako film nebyl jen o mužích, předpokládám, že kniha bude pojata podobně.

Přiznám se k něčemu strašnému. Jako -náctletému se mi ten film líbil. Že bych si na stará kolena půjčil v knihovně nový dívčí román? :-)

7 rucuk rucuk | E-mail | 12. srpna 2009 v 17:03 | Reagovat

6- Tak prrr, to by nebyl dívčí román, ale starčí ? Mě se ten film libí i jako-- sátnici a to jsem to viděla už vícekrátO))) Je to chyba?

8 Stanislav Rudolf Stanislav Rudolf | 14. srpna 2009 v 20:09 | Reagovat

Předně bych rád poděkoval za pozdravy mých čtenářek a čtenářů zde, na (nebo snad v?) Komentáři a přidal malou poznámku k diskuzi o titulu Starci na webu, který by měla nést moje příští knížka.

Vlastně už to vysvětlil čtenář diskutující pod heslem Kamufláž, že Starci na webu mají být jakousi parafrází úspěšného filmu, kde budou vystupovat, stejně jako tam, především  mladí  hrdinové a hrdinky, třebaže se tam nějaký ten stařec (i stařenka) objeví. Všichni  pak budou společně hledat to krásné, co nám život nabízí. Takže to nemá být jenom dívčí román.

9 Zdenka Zdenka | 16. srpna 2009 v 21:11 | Reagovat

[8] Stanislav Rudolf,

...Všichni pak budou společně hledat to krásné, co nám život nabízí. ...

To je důležité :-)

10 rucuk rucuk | E-mail | 16. srpna 2009 v 21:25 | Reagovat

8- Tak to už se těším, snad to v knihkupectví u nás budou mít. To je hrůza, starci, stařenky , začíná se mi to slovo nějak nelíbit. Potrefená husa, asi.....A věk se prodlužuje, takže se hranice skutečného stáří musí zákonitě posunout také!. Jen si představte svého dědečka a jeho záliby a sebe-( ti letitější). Taková je doba, ne? Utěšuji se, jak mohuO))))))

11 Stanislav Rudolf Stanislav Rudolf | 20. srpna 2009 v 18:37 | Reagovat

rucuk (10)

Potvrzuji z vlastní zkušenosti, že s těmito slovy (starý, stařec, staroch, atd.) se již dlouho zachází zcela nezodpovědně. Před časem jsem například po delší době  otevřel román Honoré de Balzaca  Otec Goriot a začal jej znovu číst. Když jsem ale dospěl na str. 31, zděsil jsem se. Balzac tam začíná novou kapitolu větou:“Otec Goriot, stařec  devětašedesátiletý, uchýlil se…“

Cože? zařvalo něco vzdorného ve mně. Pan autor pojmenuje hlavního hrdinu svého románu tak potupným názvem, přičemž jeho věk je stále přímo optimální. Vždyť Goriot jel teprve sedmé gumy. Žít  v dnešní době, jistě  by si nenechal uniknout jediný televizní přenos z celostátního finále soutěže Miss  Francie, Miss  Word, kupoval by si určitě Playboy, chodil v džínsách a… a ten pisálek ho tam nazve potupně: stařec!

Sklapl jsem ohmatanou knížku a bylo rozhodnuto. Pan Balzac má už u mne  definitivně slovíno, jak se říká v jižních Čechách, rodném to kraji mé manželky. Možná ale, že by se našel mezi námi, muži, někdo, kdo by román i přesto dočetl až do konce. Nevím…

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama