Konvičkářky

13. ledna 2010 v 13:27
Středa
Neraď, říkávalo se za mých mladých let, není ti šedesát a nebyl jsi v Rusku. Dnes už se to neříká: Komu bylo šedesát, je pro současnou juvenilní společnost v podstatě mrtvý. A zda byl někdo v Rusku, zajímá především kontrarozvědku.

Mně je čtyřicet a byl jsem v Americe. Není to samozřejmě tak pěkné jako být třicátník a vrátit se z Tibetu, ale ještě to není úplně závadné.

Viděl jsem tam řadu zajímavých věcí, třeba třičtvrtěkilový steak a školní třídy, které neměly jednu stěnu - byly to takové výklenky kolem dokola centrální ho sálu. Svrchu to vypadalo jako velké ozubené kolo. Ty třídy myslím; steak vypadal shora pořád jako steak.

Nejzajímavější věci jsem tam ale viděl po ránu na ulicích. Třeba manažery v kravatách a bankovní úřednice v kostýmcích, jak cupitají do práce a jako jeden muž (a jako jedna úřednice) třímají v rukou malé nerezové termosky na kávu. Stříbrné konvičky na jednu porci, které už se dají koupit i u nás.

A nejenže se dají koupit. Ony se také skutečně kupují a k dovršení vší hrůzy také používají stejně jako v té Americe. Viděl jsem u nás pravda zatím jen tři (pokaždé v rukou dívky), ale nedělám si žádné iluze. Přestože to bylo na sklonku léta, obávám se, že to byly přesně ty vlaštovičky, které jsou schopné udělat jaro…

Ty holky totiž taky vypadaly úplně americky, měly oblečení od Dolce&Gabbana a řetízek od Swarovskiho a jemný make up a pleť ze solária a jely céčkem z Muzea někam na Manhattan. A v ruce si nesly tu termosku na jedno kafe, vůbec přitom nevypadaly, jako když jedou na čundr, naopak se tvářily velmi hrdě a shovívavě povzneseně.

No a? řeknete si, co má být? Dřív si proletariát nosil v bandasce cikorku, dneska si Nicol a Barbary nosí v termohrnku Jacobs. Jenže mně se zdá, že tohle je přímý útok na naši kulturu, horší než McDonald's a Simpsnovi. Vařit si totiž ráno v kanclu nebo v dílně kafe je rituál, který od dětství spoluutvářel mou představu světa práce.

Od nepaměti se tímto obřadem zahajoval den. Kdo dorazil první, postavil vodu na kávu pro všechny, kteří postupně přijdou, sáhnou do police pro svůj hrnek a zalijí si smrťáka nebo čurifindu, jak je kdo zvyklý a jak kdo chce. Místnost se naplní silnou, jedinečnou vůní kávy, blízkosti a soudržnosti, nad šálky plyne mírná, nezávazná řeč, lidi se až teď probouzejí, procitají jak Šípková Růženka, tak jdeme na to Jardo, jo, jo, Katko, jdeme na to, poslední lok, poslední úsměv, jdeme na to.

Už nám z téhle tradice hodně ukously odporné kávové automaty, ale mám pocit, že konvičky, z kterých si moderní, emancipovaná manažerka při vyřizování e-mailů nadvakrát přelije svou instantní tmu do hrnku s firemním logem, který dostala při jednání od obchodního partnera, by mohly být posledním hřebíkem do rakve naší specifické pracovní kultury.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 caracola caracola | 13. ledna 2010 v 14:31 | Reagovat

My jsme v práci měli tři stupně síly kávy : kafe,smrťák a magorák. Ačkoliv jste dosud mladý chlap, již jste se zařadil mezi svědky odcházejícího času. Není to vaše vina.To jen změny probíhají tak nějak rychleji,než si na ně stačíme zvyknout.

2 MIRA MIRA | 13. ledna 2010 v 14:44 | Reagovat

Je mi víc než šedesát a byl jsem v Rusku, ale přesto neradím, jen s vámi souhlasím. Ten hrnek je symbol doby. Jdu si uvařit smrťáka.

3 old+boy old+boy | E-mail | 13. ledna 2010 v 15:40 | Reagovat

Byl jsem ledakde, v Rusku však nikdy. Nebyl jsem ani v Americe a nemrzí mne, že jsem na ni koukal jen z okénka letadla.

Kafé piju každé ráno v béžovém stavu ke krajíci a během dne se postím.  S cigaretami jsem v pětačtyřiceti zahodil i tuto součást každodenního rituálu, nijak však na této abstinenci oproti nikotinu nelpím. Udělám dnes výjimku, jdu si zalejt smrťáka tak jako Míra na počest pana Kukala. Ve večerních hodinách připojím ještě jeden přípitek: aby nadále ctil jen jednu ženu a tím pádem nepokazil dvěma dětem život, k tříleté učitelské praxi aby přibývaly další úspěšné roky,  čtyři křížky srovnal s mými sedmi plus svislá část osmého a neobaval se, že za dvacet let bude mrtvý, pět a třicet km za Prahou považoval za terno, vyhřezlou ploténku 6 mm nijak nepřeceňoval, 7 dcl červeného považoval nejen za nejlepší dárek, ale i za léčitelský vklad do svého těla, osm kilo nadváhy věnoval některé posilovně, protože jak mohu sloužit příkladem, mohlo by být hůře, devět lekcí angličtiny stále dokola aby nepovažoval za rekord, protože mně se to v životě stalo nejen u angličtiny, ale i němčiny, francouzštiny, norštiny, španělštiny a dokonce i srbochorvačtiny a aby vedle té desáté knížky zařadil další, protože mu to píše.

4 Zdenka-matka Zdenka-matka | 13. ledna 2010 v 15:54 | Reagovat

jj a někdo z hrnku ani lógr nevylíval, jen dosypal lžičku kafe, zavařil,...hrnek umyl, až se lógrem naplnil a znova... :-)

5 babča babča | E-mail | 13. ledna 2010 v 16:00 | Reagovat

pro 3

Článek p.Kukala je jako obvykle dobrý a téma zajímavé, ale mne dnes více zaujal váš komentář. Taky vám to píše :-) a moc pěkně.

6 Paolo Paolo | 13. ledna 2010 v 16:01 | Reagovat

V životě jsem nevypil ani jednu kávu. Pořád jsem si říkal, že si nějaký požitek musím nechat na stáří a teď, když nastalo si říkám. Když to šlo do teď bez kafe, tak teď už to snad ani nestojí za to začínat.

7 honajz honajz | E-mail | 13. ledna 2010 v 17:22 | Reagovat

Do prčic, a já si nechal od Ježíška nadělit presovač, abych si nedělal rovnou turka... Teď abych to u Něho reklamoval a požadoval termosku... Jenže kdy já asi nechcu být ani cool, ani in.

8 rucuk rucuk | E-mail | 13. ledna 2010 v 18:25 | Reagovat

Tak to je gól. Ten termohrnek v modronerezovém provedení máme doma už rok a nenapadlo mne vyndat ho ze skříňky a udělat si do něj kafe. No jo, ale kam ho nosit, že? Do práce už nechodím a tam jsem si raději uvařila kávu podle chuti čerstvou. Máme ale kávovar už delší dobu a občas si v něm kávu uvařím, jinak spíše  nescafé nebo turka, kvůli vůni...

9 Petr Kukal Petr Kukal | 13. ledna 2010 v 18:50 | Reagovat

To [3] old+boy: Přidávám se k babče [5]  - Vám to opravdu krásně píše, všechna čest! A díky...

10 Tenzulice Tenzulice | 13. ledna 2010 v 21:08 | Reagovat

Pchá, není nad čerstvě uvařenou klasickou kávu. Dnes jsem pouze zaměnil sladidlo za cukr.

11 rucuk rucuk | E-mail | 13. ledna 2010 v 21:45 | Reagovat

9- Petře, jste dva vždy dobře píšící, nevynechala jsem žádný váš článek ani old+boy.. e a nebyla jsem zklamaná ani námětem ani vyjádřením pocitů. Kdo umí, umí, konkurovat vám dvěma a ještě pár lidem nelze. Nakonec to není účel psaní do blogu, že. Dík  za zážitky.

12 pampelina pampelina | E-mail | 13. ledna 2010 v 22:28 | Reagovat

Osvěžující článek a osvěžující komentáž pana Kašíka. Skvělé!

13 Martin Martin | 13. ledna 2010 v 22:33 | Reagovat

Já raději keramiku, ale můj šéf má tenhle hrnek taky.

Přijde do práce, postaví vodu a do tohohle termohrnku si uvaří čerstvého turka (pardon, čerstvou českou kancelářskou - abych nekecal).

14 Zbyš Zbyš | E-mail | 14. ledna 2010 v 3:08 | Reagovat

Za komančů byla písnička

V naší kanceláři/

nejlepší se kafe vaří/

říká náš pan ředitel ...

Já v Americe byl, cupitající úřednice (career professional) viděl a nic horšího jsme si snad už nemohli vybrat k opičení (se).  Vlastně mohli, jako třeba začít vařit ty vodnaté žbrundy, jimž říkají pivo.

Otázka autorovi (jemuž to skutečně píše, fakt): co se stane s Vaším desaterem po vydání jedenácté knihy?

15 Petr Kukal Petr Kukal | 14. ledna 2010 v 8:05 | Reagovat

to [14] Zbyš: Taky jsem o tom přemýšlel, vyjde za pár měsíců v nakladatelství Portál. Ještě nevím. Možná tu první zapřu nebo jako desátou položku svého profilu vymyslím něco úplně jiného.

PK

16 Tereza Tereza | Web | 14. ledna 2010 v 9:54 | Reagovat

Máte naprostou pravdu. Také jsem o tom před nedávnem přemýšlela, když jsem viděla v nabídce tyto termosky. Řekla bych, že propagátorem je seriál Sex ve městě a kurzy vaření s angličankou Nigellou. Jim se zřejmě chtějí dámy napodobit a být kosmopolitní...

17 Tereza Tereza | 14. ledna 2010 v 10:11 | Reagovat

Třeba nejely do práce, ale do školy..a tam si kávu neuvaříte ;-)

18 zuzana+červenková zuzana+červenková | E-mail | 14. ledna 2010 v 12:45 | Reagovat

Dnes je ten článek o tom, že strácíme svou národní hrdost,že se necháváme zblbnout do kultury seriálů a jiných stupidních a bezduchých zábav.Kdo neumí anglicky je v....protože už se používá i v běžné řeči jako před pár lety ruština a před tím němčina.A to nemluvím o vietnamských sloganech!!!Proč se jen ti předci tak snažili,abychom měli svůj jazyk.Jdu si uvařit tu kávu,abych se uklidnila.

19 Spasso Spasso | E-mail | 14. ledna 2010 v 13:43 | Reagovat

Když ráno rozrazím dveře kanceláře a tam voní KAFE, den skoro nemůže začít líp.

20 Věra z Vysočiny Věra z Vysočiny | 14. ledna 2010 v 14:26 | Reagovat

Petře, to ranní kafe, to je tak silný rituál, bez toho bych prostě nemohla začít den.Shodím kabát a JDU POSTAVIT!!  Ze zdr. důvodů jsem z turka přešla na rozpustné a nedám dopustit na Velvet. Lžička jemného prášku se sype do hrnku po dceři, dostala ho od spolužáka na základce je na něm fotka koně.Převlíknu se, mezitím vře voda, zalívám kávu a sleduji, jak se zvedá hnědobílá pěna k okraji,lžička cukru a trochu smetany krouživým pohybem dolít ...ááááách, ten první doušek...a můžeme začít!

Neumím si představit, že si nesu nějaké neosobní kafe namíchané automatem nebo si to vařit doma a přenášet do práce.Chyběl by mi ten rituál přípravy.

21 Daniel Daniel | Web | 14. ledna 2010 v 16:29 | Reagovat

No, nic, jdu si taky uvařit kafčo :)

22 honza+1 honza+1 | E-mail | 14. ledna 2010 v 16:53 | Reagovat

My ráno začínáme jako většina stejně - kafem :o)

Teď přes zimu ji vždycky ovoníme rumíčkem , jen kardiaci si dávají , kvůli tlaku , jen ten rum :o)

23 Jarda Jarda | 14. ledna 2010 v 18:42 | Reagovat

Ono je toho víc ke koukáíní.Nástup do tramvaje s pizzou, zavonět a utrousit, s batohem na zádech i vyrazit a upustit.Půlmetráková modelka s 2lt PE lahví vody v létě v ruce. Líbí se mi i mobil v ruce za každých okolností. sluchátka pevně zabudovaná do dvou uší. Hodně jsem toho zameškal.

24 Lada Lada | E-mail | 14. ledna 2010 v 21:06 | Reagovat

Napsáno perfektně, krásně se to čte, ale ...

Kafe tady není od nepaměti. V r. 1683 po odražení Turků, kteří obléhali Vídeň, našli v jednom stanu několik pytlů kávy a tu začali ve Vídni vařit... Dlouho to však byl jen sváteční nápoj a jen pro ty bohatší. Přesto se však její užívání šířilo. Každá válka postup kávy zbrzdila. Za 2. světové války a krátce po ní byyla velmi těžce dostupná. V 50. letech minulého století se stávala u nás běžnou, v 60. letech se začala pít v kancelářích. U nás výhradně jako turecká káva, tedy s logrem. Instantní a překapávané kávy se prosazují v posledních 20 letech. A vývoj bude stále pokračovat, ať chceme či nechceme.

Vám však ovšem jde spíše o ten rituál, o to posezení a popovídání...  Na některých pracovištích ho ničí vyšší pracovní nasazení, které se mnohde vyžaduje.

Já netvrdím, že vše nové, co přichází, je lepší. Někdy ano, někdy ne, někdy je to přímo škodlivé. Kdosi řekl, že každý má nárok zpackat si život svým vlastním způsobem. Jelikož lidé na tomto právu trvají, tak se nedá nic dělat.

25 rucuk rucuk | E-mail | 14. ledna 2010 v 23:08 | Reagovat

Víte odkud ten termohrnek máme? Dostal ho muž od Státní spořitelny, když se přihlásil k   obnovenému důchodovému připojištění. Od té doby jsem ho použila  jen dvakrát, když jsem byla u stánku ČK na Bambiriádě, abych měla teplou kávu. Nevěděla jsem, jestli tam bude možnost si koupit čerstvou. Dala jsem si tam překapávanou z kávovaru a byla dobrá.

26 Iva Iva | E-mail | 15. ledna 2010 v 7:24 | Reagovat

No konečně vím, na co takový hrnek je. Také jsem ho dostala  od České spořitelny k pojištění. Na termosku se mi zdál moc malý a kafe mám  raději čerstvé, pěkně provonět místnost a pomalu upíjet ze čtvrtlitráku s obrázkem hájenky, kam jsme léta jezdili s dětmi na tábory.

No, může něco tu práci zpříjemnit víc!!!

Zdar všem kafařům v porcelánu apod.

27 Přemysl Čech Přemysl Čech | E-mail | 15. ledna 2010 v 7:34 | Reagovat

caracola

Ve vašem výčtu chybí ještě jeden typ kávy a to "hrušková voda" to je taková ta káva, co si na ni jenom hraje...Jinak jsem neměl do dneška ani představu, že takový hrnek vůbec existuje a jaksi mi to ani do budoucna nevadí. V těchto věcech už jsem "konzerva"...

28 GARGAMEL GARGAMEL | 15. ledna 2010 v 10:02 | Reagovat

Zdravím Vás p.Petře.To já zase znám s TIRU-kamionky půl Ruska(tedy SSSR kdysi)a těch zážitků mám na několik knih jen je otázkou,zdali by to lidé pochopili.Je to až nemožné to chápat,když tam v té zaslíbené zemi nebyli,ale věřte mi že by stálo zato si to tady rozvykládat.To mi věřte,že toho hrozného mám mnoho,hůř je to stím ostatním hezkým.Opravdu Vám věřím ty obrovské hamburgry a všechno to vyprávění.Sjezdil jsem asi 27 států v kamionu jak východ tak i západ a věřte mi že bych to jen vyprávěním mohl prezentovat.Byl tam semnou i můj syn Tomáš a to mu bylo tenkrát asi 17 let a několikrát se mi tam rozplakal,když viděl jak se knám soudruzi chovali.My jsme tam vozili zboží všeho druhu aby se jim vedlolépe a kdyby jste viděl jak se k nám hnusně chovali,mysleli si,když jsem tam přijel s pořádným vozem(Scania,Volvo,Mercedes,Iveko,DAFEM )a spousty jiných nádherných vozidel,tak tito holomkové nás braly jako imperialistické hovada ze západu a ani trochu nás nemilovali jako slovany.Jen sivzpomenem jaknám bylo při osvobození z války,později tu přijeli jako okupanti drancovat a věřte mi že jsem tam poznal pár vyjímečných charakterních lidí,jak v Rusku,Ukrajině,Kazachstánu ,Lotyšů,Estonců-mohl bych vyprávět jak mezi obyčejným lidem(samozřejmě tím nemyslím oficíry s armády)tak i tam jsem poznal pár báječných lidí,kteří se kemě chovali tak nádherně,že by jim to spousty našich Čechů mohlo jen závidět.To by bylo opravdu na sepsání několika románů ze života země,kde již včera znamená zítra.Houbec-je to tam tak kruté,že i mí členové rodiny i přátelé mne obdivovali,že jsem to mohl jezdit 16-17 let a ze to nemělo vliv na moji psychiku.Řeknu jen malé přirovnání-můj bratr se dal také na kamionku a jednou v životě vezl náklad do Ruska,půjčil jsem mu na tu cestu podrobný atlas celého Ruska a věřte mi ,přijel asi za čtrnáct dnů nazpět a přinesl mi ten atlas a prohlésil:"Jak to brácho můžeš zvládat na psychiku,již nikdy mě tam už nikdo nedostane,leda přes moji mrtvolu"!!!Tak jen pro porovnání,že tam v Americe člověk také valí oči ale jinak než já.Věřte,že bych se tam také rád podíval,né alez obdivu nad tou ohromností a krásou ale jen tak pro porovnání s ím co se dá vidět na opačné straně světa.Takže ty obrovské hamburgery a vůbec vše by mna tak nezajímali jak tomže lidé tam jsou zbíraniko z celé zeměkoule a není oco tam stát,tam je ta nenávist a agresivita stonásobně horší.Tam mají zase prozměnu všechno na co si vzpomenou ale je to tak rozežraný a zhýraný svaz republik,že opravdu nevím co jim závidět.Tak jestli někdo chce na těchto blozích slyšet něco moc hrůzného ale pravdivého ze života kamionistu,tak se klidně dotazujte,rád všem povyprávím a věřím že i vlasi se vám budou někdy ježit.Kdo tam nebyl-neuvěří.Váš Gargamel,jinak také Zdenál z Hané v jedné osobě-už to ví dost blogistů.Tak zdarec,budu se na vás všechny těšit.

29 GARGAMEL GARGAMEL | 15. ledna 2010 v 10:10 | Reagovat

Jinak zdravím Věrušku z Vysočiny,rucuk-ovou,i ostatní a omlouvám se,že jsem se o kávě ezapojil.Je to také hezké téma,ale já jsem jen zareagoval na u Ameriku.A nyní si já jdu udělat pořídnou kávu na vzpruhu,kápnu tam trošičku (decinku Rumíčka na povzbuzení aby mi to líp myslelo.Takže příště zase AHOJKI   --Mějte se!

30 Věra z Vysočiny Věra z Vysočiny | 15. ledna 2010 v 10:19 | Reagovat

Gargameli, též zdravím.Mám kamaráda, který v Rusku prožil asi 10 let, po revoluci,takže taky povídal...Vaše zážitky si přečtu moc ráda.

31 Lada Lada | E-mail | 15. ledna 2010 v 14:33 | Reagovat

Ještě jedna poznámka k té kávě: Asi před 15 roky jsem byl na technické univerzitě ve Stokholmu a to na katedře ocelářství. Šéfem katedry byl rumunský emigrant. Přijal mne a řekl: Jseš z východu, tak ti uvařím turka, já si ho taky vařím. Jinde by ti ho tady neuvařili, tady dělají jen překapávanou.

32 Teplík Teplík | 15. ledna 2010 v 20:33 | Reagovat

opět hezky napsané, ale moc bych je nekritizoval. může to být taky tak, že dneska v pouličních stáncích vaří opravdu vynikající kávu, která se bohužel s tím co se vařilo dřív nedá srovnat a je jí zrovna dost co se vejde do těch malých termosek a velkých hrnků a taky by nám mohli říct, že na ranní nezávazný pokec nemají čas protože pracují ... Ale pokud nemají čas na pokec, tak proč chodí do práce, že? :-)

33 kloistr kloistr | 17. ledna 2010 v 11:46 | Reagovat

Nevim co mate proti termohrnkum. Vejde se do nej prave jedna porce kafe nebo caje ( pripadne polevky, horke cokolady,...), rozhodne nefunguje jako konvicka, ale primo jako hrnek. Perfektni, pokud si chcete dat kafe jeste pred prichodem( prijezdem ) do prace, v takovem aute napriklad ( ale ikdyz jdete pesky ). Hlavne se vam vsak nestane, ze byste to kafe dopijeli studene. Jde vlastne o setreni energiemi i potravinami ( v tomto pripade spise pochutinami ).

34 tereza tereza | Web | 22. ledna 2010 v 11:19 | Reagovat

Šetření energie ano, ale vypadá to prostě divně. Ale pokud jedou do školy, je fakt, že tam Vám kávu neuvaří... :-)

35 GARGAMEL GARGAMEL | 22. ledna 2010 v 22:30 | Reagovat

A ani na trajektech neznají zrnkovou kávu,tam už to dávno vašlo z mody.Jezdil jsem tam na linkách-Sassnitz -Treleborg,nebo Roztok -Treleborg Lodí jménem CINDERELLA a nepřejta jet z Ystatu do Swinouiště-polskou lodí KOPERNIK,tak to je horor,touž jednu se jménem Kopernik potopili a ta druhá,co jsem jezdil ta setak klepala,že jsem mělstrach jestli také nepůjdem ke dnu.Rezavá jak lišák Pedro a vždy,když jsem dojel na druhý břeh,f)j to jsem si oddychl,že to mám zasebou.Nikomu tento zážitek nepřeji,ještě za měsíc by se třepal strachy..

36 Blanka Ondrúšková Blanka Ondrúšková | E-mail | 23. ledna 2010 v 22:10 | Reagovat

Rituál ranní kávy miluju a to chodím do práce už hodně let.Je to jiný v kanceláři nebo i v lese. První se vařilo kafe. Ten termohrnek mi dala moje dcera, ale nemám na něj ráno volnou ruku, taška v jedné, pes v druhé ruce a ve 4 ráno by to nebylo IN. nikdo není venku a mohl by to ocenit jen řidič v trolejbuse a ten by mi spíš upil.Tak teď když je ráno tiché a zamrzlé, Ostrava čistá, zasněžená tak se na to ranní kafe v té zmrzlé trafice moc těším - to žádný termohrnek nenahradí.

Zdravím všechny kafaře  B.

37 tereza tereza | Web | 25. ledna 2010 v 13:51 | Reagovat

S těmito mrazy pomalu měním názor - termohrnek alespoň trochu zahřeje :-)))

38 Petr Kukal Petr Kukal | 25. ledna 2010 v 13:59 | Reagovat

to Tereza 37: Hodně taky záleží, co v něm máte :-)

39 GARGAMEL GARGAMEL | 25. ledna 2010 v 14:39 | Reagovat

No to já jsem měl kdysi švagrovou a ta,když jsem zastavil u bráchy tak se hrnula vařit kafé a já jsem to už jednou nemohl vydržet a říkal jsem,když mě prácha přišel otevřít,že budu moc vděčný když mi udělá brácha kafe,že od jeho ženy hruškovou vodu nemusím.Tak od té doby je to pár let,bráchovi zdrhla šlapat do Německa a nechala mu tady dvě své a jedno společné dítě a jak si tak občas zavzpomínám tak se smějem obá dvá.V hospodě za komančů bych dostal lepší a to byli zloději hospodští.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama