Na poslední chvíli...

9. února 2011 v 16:16 | Petr Kukal
Středa
Tohle byl vážně pekelně rychlý týden. Už je zase středa. Od rána jsem se nezastavil a za půl hodiny musím odejít. Takže zas jen v kostce:


Čtvrtek
Ráno jdu na krev před pravidelnou prohlídkou u heparologa. Kromě mé chronické jaterní léze ho zajímá také můj cholesterol a má váha. Při každé návštěvě ji zjišťuje pomocí digitální váhy, která měří s přesností na 10 dkg. Deset deka! Chápete to? A přitom mu nevadí, že mě váží oblečeného. Na kontroly proto chodím v poslední době skoro nahý: v nejlehčí košili s krátkým rukávem, v plátěných kalhotách a naboso. Uhraju tak kolikrát i dvě kila. Ale takhle v únoru má tohle řešení i některé nepřehlédnutelné slabiny. Sedím a dívám se, jak krev plní zkumavku. Doufám, že mi ji vezmou co nejvíc - každé deko se počítá!

Pátek
Žena mi koupila termoprádlo. Je to něco jako neopren, jen není z gumy. Když mě přinutí, abych ho na sebe natáhl, vypadám jako těhotná Etiopanka.
"Je to elko," zaraženě si mě prohlíží.
"Tak to všechno vysvětluje," říkám odevzdaně. Velikosti veškerého mého oblečení už pár let začínají na X. Žena přesto pokaždé znovu uvěří, že snad tentokrát… Škoda že je bez vyznání - s takovou vírou!

Sobota
Mladší syn hraje v Neratovicích v rámci zimního fotbalového turnaje na umělé trávě zápas za starší žáky. Mužstvo soupeřů nastoupí s kluky o hlavu vyššími - minimálně mladší dorost, spíš starší. Náš trenér to nevěřícně sleduje.

"Mám půlku žákovského mančaftu na lyžáku," krčí rozpačitě rameny trenér Neratovic. Jeho svěřenci dokáží své výškové i hmotnostní převahy beze zbytku využít; naší obranou procházejí jako nůž máslem. Sebevědomě se přitom usmívají pod vousy. U poloviny z nich to není metafora. Není důležité zúčastnit se, ale vyhrát.

Večer je u nás na návštěvě přítelkyně staršího syna. Pobaveně jí sděluju, že když jsem pro ni půjčoval Její pastorkyňu, knihovnice mě upozorňovala, že ve fondu je to momentálně k dispozici jen coby divadelní hra. Pokládám to za docela vtipnou historku.

"No on je to taky ještě román," říká Maruška opatrně.
"Nesmysl," poučuju ji s převahou učitele české literatury, "Její pastorkyňa je drama a ještě tak libreto k opeře Leoše Janáčka." Potom mi to ale nedá a zkusím to prohnat Googlem. Vyhledavač, jak jsem očekával, potvrdí, že je to skutečně drama. Akorát, že Preissová to čtyřicet let po premiéře ještě přepsala do románu. Jdu jim to oznámit jak zpráskaný pes, tváří se shovívavě. Tohle sebevykrádání v literatuře bych jednou provždy zakázal!

Neděle
V televizi hlásí, že díky tzv. střední hladině moře, na níž se teď přepočítává nadmořská výška, se mění výška Sněžky z 1602 m.n.m. na 1602 m.n.m. a 19 cm. Tchán se vzteká. Za komunistů měřila Sněžka 1603, tak teď to musej změnit, protože za komunistů bylo prostě všechno blbě, že jo? Chápu jeho dlouholetou averzi vůči politicky motivovaným změnám, k nimž z věcného hlediska není žádný důvod, stejně mi teď ale nekontrolovatelně cukají koutky. "Když jsem já byl tenkrát kluk, to zněly písně líp a hezčí měly zvuk...," vybaví se mi.

Blogerka Růženka, jíž jsem potkával na zaniklých blozích portálu Novinky, mě upozorňuje na článek, v němž redakce webzinu Srdce blogu zve k diskusi nad naším přestěhovaným psaním.
"Bože, tak tohle byly ty nejodpornější blogy! Čekala jsem nějakou bombu, že to bude z Novinek.cz. Ty články NIKDO určitě NĚČTE," vyjádřila se v diskusi třináctiletá Kikinka. A máme to :-)

Pondělí
Kolegyně mi přepošle rozhovor s Dominikou Mesarošovou z You Tube. Něco tak omezeného jsem nikdy neviděl. V rozhovoru vystupuje i její o 40 let starší přítel Petr Ptáček. Je mu viditelně trapně, tohle video ho definitivně znemožňuje před celým národem. Trochu ho lituju a současně cítím uspokojení z vykonané spravedlnosti. O čtyřicet let mladší milenka Dominičina typu je zkrátka zločin a trest v jednom.

Úterý
Po práci se scházíme s kamarády z Výzkumného ústavu pedagogického, kde jsme všichni dřív pracovali, v nové vinárně v Bruselské. Alex chválí servírce novou provozovnu, je z nás tří nejkomunikativnější. Já tradičně rozpačitě mlčím. Sváťa s taktem sobě vlastním nasaje vzduch a zeptá se:

"Vy tu máte naložené zelí?" Servírka nejistě vrtí hlavou.
"Tak to je možná ten odér starejch sklepů," snaží se Sváťa zachránit situaci.
"Třikrát dvojku Cabernetu," říkám já a usedám s hlavou v dlaních. To zas bude večer. Když v jedenáct v noci dorazím rozjařený domů, hodnotím setkání daleko smířlivěji.

Středa
Za dvě minuty musím odejít. Příště si k tomu Středníku fakt sednu v nějakém větším klidu. I když zase proč? Ty články NIKDO určitě NĚČTE.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Věra Věra | 9. února 2011 v 19:00 | Reagovat

Petře - bez komentáře - úžasně vtipně a s nadhledem napsané, doopravdy krása!!
"prohnat Googlem" si s dovolením zařadím do svého slovníku...: -))
Díky za tenhle "odporný blog" !!! : -)

2 Lydie Lydie | 9. února 2011 v 19:40 | Reagovat

Opět jsem si s chutí přečetla úsměvný "středník"-to,že nějaká "Kikina"
něco napíše,nám vůbec nevadí-také jsem to četla,ale ani jsem nereagovala-jsem nad věcí.

3 Petr Kukal Petr Kukal | 10. února 2011 v 8:47 | Reagovat

[1]:,[2]: Díky moc :-)

4 kraken kraken | 11. února 2011 v 10:13 | Reagovat

Zmiňovaná blogerka Růženka representuje to lepší z mladé generace, protože údajně čte. Mnoho jejích vrstevníků nečte vůbec nic.

5 e. - t. e. - t. | 11. února 2011 v 14:20 | Reagovat

Varování ministerstva zdravotnictví:
Přežírání může zmenšovat oblečení!

6 Petr Kukal Petr Kukal | 11. února 2011 v 15:07 | Reagovat

[5]: Fúj, to je sprostý :-))

7 e.t. e.t. | 11. února 2011 v 18:57 | Reagovat

[6]:vždyť znáš ministerstva - zevnitř :-)

8 Pampelina Pampelina | E-mail | 11. února 2011 v 19:50 | Reagovat

Co můžeme chtít duchaplného od třináctileté s nickem odpovídajícím jejímu telecímu věku...
Chodím si sem uždibovat, jako z bábovky, osladit si život. Sobecky, zadarmo. Petře, díky za prima čtení.

ad5) zmenšování oblečení:-)))
Zrovna marodím, a z dlouhé chvíle mlsám. To jsem zvědavá, zda se vejdu do kalhot, až budu muset ven.

9 Míra Míra | 11. února 2011 v 21:52 | Reagovat

Pam:
Copak ven, větší problém bude, až budeš muset dovnitř...Něco o tom vím, já už skoro ven nevycházím, abych nemusel dovnitř.
Jinak pro p. Kukala: těším se na další středu. Ten den budu mít důvod nemuset ven, abych při tom nemusel dovnitř, protože budu čekat u Pc na další Středník.

10 Věra Věra | 12. února 2011 v 18:01 | Reagovat

9 Mira
Sakriš Miro...teď jsi mi nasadil brouka do hlavy.

11 Míra Míra | 12. února 2011 v 19:49 | Reagovat

Nasazování brouků se mi stává čím dál větším hobby. :)

12 Pampelina Pampelina | E-mail | 15. února 2011 v 10:53 | Reagovat

Míro,
1) Do kalhot se vejdu, byla jsem tudíž ušetřena potupy jít v teplákách. Tepláky jásavých barev sluší jen studentkám, štíhlým a bezdětným, nemajícím nohy do X.
2) Brouky je potřeba pravidelně vyhánět - buď vypláchnout domácí slivovicí, nebo nahradit jinými brouky, pokud možno ještě většími. Když už má bolet hlava, ať ten problém stojí za to.

13 Míra Míra | 15. února 2011 v 21:36 | Reagovat

1) Představil jsem si tě v teplákách a představa to byla moc pěkná. Tobě sluší všechno. :-)
2) Vyhánění brouka broukem, vytloukání klínu klínem, dobrý nápad, odcházím do politiky. :-)

14 monika monika | E-mail | 16. února 2011 v 8:55 | Reagovat

U Vaších článku se mi vždycky zlepší nálada. Pokud budete zakládat funclub,ráda bych obdržela členskou kartu a výhody=)
P.S. S tou Pastorkyňou jsem sdílela stejný názor, díky za osvětu

15 Kunc Kunc | 17. února 2011 v 20:42 | Reagovat

Díky za humorné nahlédnutí do života všedních dnů. Na televizi nemám mnoho času, ale při pořadu s panem Krampolem se jen ptám, zda investice do současného školství nejsou vyhozené peníze?

16 Petr Kukal Petr Kukal | E-mail | 18. února 2011 v 12:02 | Reagovat

[14]: Funclub? To je rozhodně zajímavý nápad :-))) Nechcete se stát předsedkyní?

17 monika monika | 25. února 2011 v 9:20 | Reagovat

Já a předsedkyně..hm...no to je teprv zajímavý nápad! A co vlastně ta funkce předsedy obnáší? Krom toho, že před předsedou je stroj a za ním soudce..?=0

18 Petr Kukal Petr Kukal | 25. února 2011 v 9:35 | Reagovat

[17]: Stroj a soudce :-) Směju se tu nahlas. Vás bych za předsedkyni bral všema deseti :-)

19 monika monika | 26. února 2011 v 10:56 | Reagovat

Vy se smějete? Tak to mě rozesmálo =) Dobrá tedy, promyslím návrhy na potisk triček, kšiltovek a spodního prádla. Přál byste si, aby bylo členství v clubu nějak věkově, pohlavně či... jinak omezeno? A podle počtu členů zařídím linkový autobus na Vaše autorská čtení v ostatních městech republiky.
Vaše předsedkyně funclubu =)

20 Petr Kukal Petr Kukal | 26. února 2011 v 19:20 | Reagovat

[19]: Jasně, Moniko, jen ženy od 35 do 55 let :-)

21 monika monika | 27. února 2011 v 9:26 | Reagovat

V tom případě se můžu stát předsedkyní až za deset let=)

22 Petr Kukal Petr Kukal | 27. února 2011 v 18:45 | Reagovat

[21]: Dobře, Moniko, počkám :-)

23 monika monika | 27. února 2011 v 21:34 | Reagovat

=)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama