Kolíne, Kolíne, stojíš v pěkné rovině

6. července 2011 v 18:52 | Petr Kukal
Středa
Dnes píšu Středník v poněkud nezvyklých podmínkách, totiž na zahradě svého rodného domu. Teda skoro, narodil jsem se normálně v porodnici. Ale "rodný dům" docela dobře zní, ne? Rozhodně líp než rodná porodnice.


Rodný dům je elektrifikován, zahrada nikoli. Jsem tedy odkázán na baterie svého šest let starého notebooku, které v době své největší slávy vydržely až dvě hodiny. Teď už jsou, tak jako celý přístroj, trochu za zenitem, takže střízlivým odhadem mám na tenhle text maximálně 70 minut. Kdo nikdy nepsal blog, snadno podlehne omylu, že je to docela dost. Ale není.

Třeba já po každé větě zevluju po okolí, drbu se v hlavě, třu si nos a tak, takže mi každý odstavec strašně trvá. Když jsem začínal psát, hlásila mi baterka, že zbývá 87 % kapacity. Píšu osmý řádek a baterka hlásí 73 %. Těch 70 minut byl nemístně optimistický odhad.

Každopádně je to dobrý způsob, jak si vypěstovat autorskou kázeň. Co nenapíšu, než mi klekne notebook, to nebude napsáno. Mělo by tedy být zapsáno jen to stěžejní.

Včera byl svátek sv. Cyrila a Metoděje a dnes je svátek mistra Jana Husa. V komentářích k předešlému blogu jeden z přispěvatelů naznačoval, že oba z těchto svátků by si nějaký komentář zasloužily. Což by si jistě zasloužily. Ale já jako katolík bych byl určitě zaujatý: Soluňským bratřím bych nadržoval a Jan z Husince by přišel neprávem zkrátka.

Ale pokud Vás zajímá nějaké martyrium, mohu posloužit vybranými zážitky z dosavadního průběhu své aktuální dovolené. Mám na to ještě 66 % kapacity baterie.

Momentálně ji, jak už jsem avizoval, trávím v rodném domě. Mladší syn je na táboře, starší si už pár let organizuje prázdniny sám, takže tu se ženou prožíváme své slaměné novomanželství. Vyvíjíme řadu typických prázdninových činností, například děláme dlouhé výlety na kole, děláme dlouhé výlety na kole a děláme dlouhé výlety na kole.

Tak třeba včera. Na netu jsme si našli oboustranně akceptovatelnou trasu (žena byla ochotná se smířit s tím, jak je krátká a fádně rovinatá; já jsem ten nekonečný maraton odkýval jen proto, že žádná hospoda na trase nebyla od té předchozí dál než 6 km). Na webu cyklosekty, která ho provozovala, nesla trasa žertovný název "Kolíne, Kolíne, stojíš v pěkné rovině".

Zpočátku šlo všechno dobře. Z Velkého Zboží přes Poděbrady do Libice nad Cidlinou to byla ještě selanka. Pršelo jen drobně a hustota cyklistů, chodců, in-line bruslařů, maminek s kočárky, lázeňských hostů a výletních vláčků na stezce široké sotva dva metry umožňovala poměrně plynulou jízdu. V Libici jsem projevil přání podívat se na slavníkovské hradiště. Už jsem tu párkrát byl, ale znáte to: Moudrost je dcerou opakování.

Procházíme se mezi základy staveb, které se tu tyčily před tisícem let, a já ženu poučuju o Vojtěchových osudech. Je to můj křestní patron, mám jeho CV v malíčku. Vyprávím o potížích v přemyslovských Čechách, o Vojtěchově odchodu do Říma, o návratu, dalších problémech a dalším odchodu.

"Ten chlap řešil všechny problémy tím, že od nich utíkal," říká moje pragmatická žena, která nemá smysl pro velká duchovní dramata. "Jako ty. To jméno sis vybral fakt dobře."
"Nesmysl," zastávám se světce, "on prostě jen viděl, že to tady nemá perspektivu. Nemohl pořádně dělat to, co jako biskup měl a musel."
"Takže než by překonával nějaký odpor, nechal to tu být, a někam se zdekoval."
"To je demagogie," říkám, "ty to hrozně zjednodušuješ."
"Nechápu, co je na tom složitýho," trvá si žena na svém. Nadechnu se, abych ji to vysvětlil, ale když vidím její bojovný výraz, mávnu rukou a jdu zpátky ke kolům. Tohle prostě nemá perspektivu.

Celkem bez problémů se dostáváme do Kolína. Vylezeme na zvonici chrámu sv. Bartoloměje, prohlédneme si židovské gheto, poobědváme.
"Zpátky pojedeme po zelený," hlásím ženě. "Abychom se nevraceli stejnou cestu, to by bylo hrozně fádní."
"To ale není cyklotrasa, jen turistická cesta, tam to může být pro kola nesjízdný," sýčkuje.
"Prosím tě, na internetu to doporučují, přece by to tam nenapsali, kdyby to nešlo."

Žena krčí rameny a tváří se nedůvěřivě. Přestože mě svými pochybnostmi trochu zneklidní, rozhodnu se neustoupit. Po zelené tedy vyjíždíme z kolínského náměstí.

Po kilometru jízdy podél Labe, kdy se zelená turistická značka definitivně vytratí, lehce znejistím. Také terén stále více svědčí o tom, že frekvence cyklistů je tu spíš nižší. Prašná cesta, v níž se široká asfaltová stezka proměnila dvě stě metrů za Kolínem, se záhy zúží v pěšinu šířky jedné stopy. Kolo v ní nebezpečně vrávorá. Asi po dvou kilometrech se stezička rozplyne v porostu. Do nejbližší obce zbývají 4 km. Dokonce baterie zbývá 31 %.

"Je tu tráva," volám na ženu, "pojede se nám jako po koberci." Je to samozřejmě trapný pokus, ale něco zkusit musím. Když mi po dalším kilometru začínají kopřivy a rákos dosahovat po prsa, nezkouším už vůbec nic. Jet se už nedá, kola musíme vést.

Situace se nadále zhoršuje. Kopřivy se střídají s maliním, ostružiním a dalšími ostnatými rostlinami, v jednu chvíli se mi přední kolo zamotá do keře, jehož ostny svou délkou a pevností sugerují představu, že z něj byla upletena Kristova trnová koruna. Když se na tuto zajímavost pokusím ženu upozornit, vrhne po mě pohled, kterým by byla schopna probodnout mi bok.

U kukuřičného pole opouštíme džungli a pokoušíme se vést kolo mezi řádky vzrostlých rostlin. Po dvou stech metrech mám o ostrých litů pořezanou celou ruku od lokte k rameni; krev se místí s potem a nepříjemně štípe. Upřímně lituju, že se nemůžu spravedlivě rozzuřit - kdyby si tuhle idiotskou trasu vymyslela žena, vztekal bych se jak některý z římských císařů - většinou to prý byli samí neurotici.

Na konci pole se zastavíme, abychom nabrali síly k další cestě pralesem. Ve vteřině visí na každém z nás roj komárů, do deseti vteřin se nám na rukou i nohou slévají štípance ve velké rudé koláče. Kdybych měl pistoli nebo aspoň luk, zastřelím se. Když z dálky zaslechnu hlasy, jsem si jistý, že je to buď halucinace, nebo Boží soud. Jak se po chvíli ukáže, je to rodina s dvěma dětmi a čtyřmi koly.

"Tam to na kola opravdu není," volá na ně žena už z dálky a ukazuje za nás.
"Tam taky ne," směje se sebevědomě otec zakřiknuté rodiny a ukazuje naopak na trasu, jíž prošli oni. Uvědomím si, že naprosto netuší, o čem mluvíme.
"Poslyšte, ale to vážně nejde s dětmi projít, je to čiré peklo," říkám vážně. Jeho manželka se na něj tázavě podívá. Vůdce smečky jí odpoví pohledem plným odhodlání. Pochopím, že vše je marné, a následuju svou ženu na další cestu.
"Když už jsme ušli tak daleko…," slyším ještě za sebou.

Zbytek trasy pokládáme za lázeňskou vycházku. Pokud nám ti nešťastníci tvrdili, že ani tenhle úsek není pro cykloturistiku způsobilý, nedokážou si představit ani 10 % toho, co je čeká. Myslíme na ně ještě v Pňově - Předhradí, kde si dáváme zmrzlinu. Jsem si jistý, že jakmile dorazíme do nějaké civilizace, vyhledá ženy nejbližší orgán státní správy a požádá o rozvod. Oproti mému očekávání požádá jen o malou míchanou a neperlivou Aquilu. Je to světice nebo sebevražedkyně.

Na osečském přívozu si dáme pivo a necháme se převézt na druhý břeh Labe. Převozník je současně majitelem hospody a jejím jediným zaměstnancem. Bez mrknutí oka nás naloží na člun, nechá bez dozoru celou hospodu a za převoz dvou lidí a dvou kol si na druhém břehu řekne o 36 korun. Pohádka s dobrým koncem.

Na soutoku Labe a Cidliny si dáme další pivo a k němu pstruha a cestou domů stihneme v Poděbradech pod zámkem ještě jedno. Večer na zahradě rozděláme oheň, žena se přitulí k mému kukuřicí pořezanému rameni a docela vážně říká: "To byl ale hezkej den, viď?" Může si nakonec chlap jako já přát hezčí dovolenou?

Do konce baterie zbývá 11 %, nejvyšší čas to pověsit na blog. Překlepy, chyby a tak opravím zítra, jo?
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | Web | 6. července 2011 v 19:52 | Reagovat

Jako vždy parádní čtení. Vaše žena se opravdu s vámi nenudí. Jen mi nejde do hlavy jednas věc. Pořád si vás představuji, jak se střílíte lukem. Máte tak dlouhou ruku :-) :-)

2 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | Web | 6. července 2011 v 19:53 | Reagovat

Vloudilo se tam - s- a chybí ? za ruku...

3 Lydie Lydie | 6. července 2011 v 20:01 | Reagovat

Tak jsem si se zájmem přečetla o vaší cestě na kole.Já,když jezdím na kole tady,kde je to samý kopec,tak si říkám,že ten,kdo bydlí u Pardubic nebo Kolína,tak to má lepší.Vidím,že ani tam to není ideální.

4 lucie lucie | E-mail | 6. července 2011 v 20:03 | Reagovat

Vypadá to jako cesta podle do Nové Vsi - Klavary, Ohrada ... jestli ne, tak je jí hodně podobná...

5 Láda Láda | E-mail | 6. července 2011 v 22:48 | Reagovat

Mám stejnou zkušenost: každá cyklistická stezka brzy skončí. Buďto není dostavěná nebo jsem s ní sjel. Rozdíl je v tom, že mně se stezkou zpravidla skončí i humor.

6 kraken kraken | 7. července 2011 v 9:48 | Reagovat

Život je prostě krásně barevný a plný zážitků. Jenom málo lidí to ale vnímá a jen zlomek o tom umí láskyplně napsat. Vám to jde znamenitě. Díky vám můj den hezky začal.:-)

7 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | Web | 7. července 2011 v 20:21 | Reagovat

[6]:Pan Petr umí člověka naladit na veselou strunu. My lidi dovedeme být tak trošičku zlomyslní, rádi, že se nám to nestalo...

8 Petr Kukal Petr Kukal | 7. července 2011 v 20:44 | Reagovat

Díky všem za milá slova.
Dnes mám v nohou 53 km. Mám něco dodávat...? :-)

9 Lydie Lydie | 7. července 2011 v 22:25 | Reagovat

[8]:
Nemusíte-pokud jste zase bloudil...
Pokud jste jel tou kolínskou rovinou-tak to byla pro Vás "brnkačka",ne?
A to Vás pak vůbec nelituji....

10 Petr Kukal Petr Kukal | 7. července 2011 v 22:40 | Reagovat

[9]: Tak to byste měla, třeba při stoupání na Loučeň, ať už z Jíkve nebo pak z Jabkenic, jsem málem vypustil duši :-))

11 Lydie Lydie | 7. července 2011 v 23:06 | Reagovat

[10]:
Tak to Vás dodatečně lituji.
Já znám okolí Kolína jen z rychlíku.Tak se mi to zdá úplně jednoduché.
Asi dvakrát jsem byla v Kolíně na náměstí.To asi také není to správné měřítko.

12 Zdenka-matka Zdenka-matka | 8. července 2011 v 6:54 | Reagovat

Jabkenice? Tam se narodil, či žil Bedřich Smetana. Tam musí být krásně, chrám v přírodě....

13 Zdenka-matka Zdenka-matka | 8. července 2011 v 6:56 | Reagovat

Á, chybička se vloudila, narodil se v Litomyšli, sorry, popletlo se mi to.

14 Hanako Hanako | 8. července 2011 v 13:42 | Reagovat

U cesty z Jabkenic těsně vlevo před Loučení je menší rybník s pravými lekníny a voda je tam teplá..Cestou se také "kocháte", či hltáte hlavně kilometry. U nás je mnoho kolařů druhého typu.

15 Hanako Hanako | 8. července 2011 v 13:43 | Reagovat

..kilometry?

16 Lydie Lydie | 8. července 2011 v 15:18 | Reagovat

[13]:
Poslední léta života trávil B.Smetana v rodině své dcery,která žila v hájence
v Jabkenicích u Mladé Boleslavi.

17 Jeník Jeník | 8. července 2011 v 16:32 | Reagovat

V Kolíně jsem byl mnohokráte,ale vždy vlakem,nebo autem.Autem častěji.Dokonce tam mám dodneška několik kamarádú a jednoho nekamaráda.

18 Jeník Jeník | 8. července 2011 v 16:33 | Reagovat

Krajina kolem Kolína je také nádherná.Mne nejvíce ale upoutávala řeka Labe.Tedy vodní tok jako takový.

19 Jeník Jeník | 8. července 2011 v 16:35 | Reagovat

ještě malé dovysvětlení termínu nekamarád z Kolína.Byl to pracant,ale měl závadu - byl svoji manželku.Tím se mi naprosto zprotivil.

20 Jeník Jeník | 8. července 2011 v 16:36 | Reagovat

Ze začátku jsme si mysleli,že je to zase nějaký blbý vtip,ale obsílka ze soudu do práce,aby byl na něj podán pracovní posudek k této kauze nás vyvedla z omylu.

21 Jeník Jeník | 8. července 2011 v 16:37 | Reagovat

Následně jsme se navíc dověděli,že se jedná již o jeho třetí manželství.Bylo rozvedeno pro domácí násilí z jeho strany.

22 Jeník Jeník | 8. července 2011 v 16:40 | Reagovat

Velmi rychle měl čtvrtou ženu.Nemohli jsme pochopit jak to dělá,že se na něj ty ženské tak rychle lepí.Žádný filmový herec,apíše naprosto tuctový padesátník,jakých je kolem nás tisíce.Žádný šarm jsme na něm neviděli a přeci mu ženské zobaly z ruky.A pak je doma mlátil.

23 Jeník Jeník | 8. července 2011 v 16:41 | Reagovat

Omlouvám se ale toto se k tomuto článku nehodí,spíše jsem si rozpoměl na jednoho nekamaráda.

24 Jeník Jeník | 8. července 2011 v 16:43 | Reagovat

omlouvám se za chyby a překlepy(zvláště to slovo "bil" - myšleno doslova mlátil.

25 babča babča | 8. července 2011 v 16:44 | Reagovat

Polabí je krásný kraj pro kolaře. Já sama jsem dlouho odolávala, ale musím říct, že středeční výlet do Kerska na kančí pečeni se zelím se moc líbil. Asi vyrazím častěji i když vlastním jen starou Libertu :-)

26 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | Web | 8. července 2011 v 19:50 | Reagovat

[25]: Tak kančí vás dostalo na kolo? Já bych ho brala, ale bez kola. Kdysi jsem na něm hodně jezdila- nakonec, když není v rodině auto, řešili jsme přesuny do okolí jen na kolách s celou rodinou. Teď jezdí jen mladí a manžel, já se bojím nasednout, nejen kvůli provozu než bych se dostala na klidnější cestu, ale slézání a nasedání (zavinila to nehoda bratra, který poměrně krátce po pádu a výměně kyčle-zlomený krček a postupující artroza- náhle, nečekaně zemřel. Od té doby mám kolo sice pojízdné, ale osobní blok. Tak jen tiše závidím ty vaše cesty.

27 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | Web | 8. července 2011 v 19:51 | Reagovat

V Kolíně jsem byla asi dvakrát autobusem s LŠU (jako rodič) na Kmochově Kolíně. Byla to paráda, zážitek. Nebyly tam sice tehdy žádné mažoretky, ale koncerty byly nádherné.

28 babča babča | 10. července 2011 v 8:03 | Reagovat

[26]:Rozumím Vám, já už jsem taky hodně opatrná. Nechci riskovat nějakou zlomeninu.

29 nar.soc. nar.soc. | E-mail | 10. července 2011 v 10:24 | Reagovat

Zajímavý by mohl být původ písničky "Kolíne, Kolíne....". Zřejmě to byla náhlá inspirace.
Jenže v životě se vše nakonec vyváží. V podzimním marastu nebo v zimní chumelenici, kdy na rovině fičí vítr a bahno nebo sníh nemá dno, jistě zazněly nadávky "Kolíne, Klíne, v zatracené rovině". Při prodírání se s bicyklem zarostlou kopřivnicí bych tu druhou verzi použil.

30 ruža z Moravy ruža z Moravy | E-mail | Web | 10. července 2011 v 15:40 | Reagovat

[29]:No prosím, vždycky něco otočíte..:-)

31 Lydie Lydie | 10. července 2011 v 20:27 | Reagovat

[30]:
Růženko, doufám,že myslíte otočit jako obrátit ne jako šlohnout,ukrást-čeština je bohatý jazyk...

32 Kunc Kunc | 10. července 2011 v 21:38 | Reagovat

Určitě jste si vybral dobře manželku, s výběrem tras už je to horší, ale někdo z rodiny musí být vůdčí typ a ten druhý ho většinou diriguje. Nedávno jsem šel na Šumavě z Anína do Kašperských Hor a proti mně jela parta cyklistů vedená statným asi padesátníkem, který měl pěkně vytočené vousy do stran, velikosti řídítek kola. Při míjení na mě křikl. Buď zdráv poutníče. Já odvětil, i vy buďte zdrávi a v duchu jsem si pomyslel, že to v Čechách s mezilidskými vztahy není ještě tak špatné. Přeji pěkné počasí a hodně najetých kilometrů.

33 Láda Láda | E-mail | 14. července 2011 v 21:15 | Reagovat

Pan Petr je s největší pravděpodbností na dovolené. Přeju mu bohaté zážitky, aby měl o čem psát.

34 Petr Kukal Petr Kukal | 14. července 2011 v 22:00 | Reagovat

[33]: Děkuju, pane Láďo, ale na dovolené budu až příští týden - o to víc je toho teď v práci. Pracoval jsem do noci a ke Středníku jsem se ke své upřímné lítosti nedostal...

35 babča babča | 15. července 2011 v 10:17 | Reagovat

[34]: Nejen ke své, ale hlavně k naší lítosti. Hezkou dovolenou :-)

36 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 15. července 2011 v 18:35 | Reagovat

[34]:babča to vyjádřila přesně, já sem chodím jako zbloudilá ovce a čekám a čekám... No, snad to do neděle bude, než odjedete na tu dovolenou.:-)

37 Petr Kukal Petr Kukal | 16. července 2011 v 15:37 | Reagovat

[36]: Kdepak do neděle, Růženko, Středník vychází jen ve středu. Pravidlo je pravidlo. Alespoň něco na tom světě musí mít řád...:-)

38 Lydie Lydie | 16. července 2011 v 23:12 | Reagovat

[37]:
No tak dobře,také počkám do středy.Co už nadělám.....

39 Zdenka-matka Zdenka-matka | 18. července 2011 v 7:52 | Reagovat

Střed-ník
řád
řád-ný
ne-řád
Řád
po-Řád
po-Řád-ek

pár slůvek
hloupých jen?

40 cialis_sale cialis_sale | E-mail | Web | 22. září 2015 v 9:34 | Reagovat

Hello!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama