Červen 2014

Námořníci bez lodi

25. června 2014 v 22:10 | Petr Kukal
Středa
V průběhu života se čas stále zrychluje. Říkají psychologové. Teda oni to říkají maličko jinak - jako že se zrychluje individuální vnímání času. Jenže co to jako má být - individuální vnímání? Svět a všechno v něm je v posledku jen to, co individuálně vnímám, no ne? Až zaniknu já, zanikne se mnou taky jedinečná a svébytná verze světa: Interpretace, kterou jsem dal bezduché a neosobní realitě. Mírou všech věcí je člověk - jsoucích, že jsou, a nejsoucích, že nejsou. Ve druháku jsem z dějin filosofie dostal hned na první termín dvojku, tak to musím vědět.

Deník druhý červnový

18. června 2014 v 22:34 | Petr Kukal
Středa
"Přiznej se, lumpe, žes brečel jen tak pro legraci?!" táže se polní kurát Otto Katz po kázání Švejka, který to bezelstně přiznává. A tak i já. Někdy se tvářím, že píšu Středník pod vlivem sedmičky vína - a ne. Mám ve skutečnosti sotva čtyři deci. Píšu to jen tak pro legraci. Dneska je to ale fakt, od Mikeše jsem se vrátil až povážlivě vláčný. Tři dvanáctky jsou v tomhle teple zjevně moc.

Nepovedený blog

4. června 2014 v 22:18 | Petr Kukal
Středa
Měsíc jsem nenapsal blog. Pohltila mě práce. Business, chápete. Brífinky. A tak dále. Jsem z toho všeho tak vyděšený, že na žádné zápisky nenacházím sílu. Dělám teď v nakladatelství, moje pozice se jmenuje "nové pražské ókáčko". Tak jsem každému představován a tak se každému představuji. Petr Kukal, nové pražské ókáčko. Jako bych byl letadlo.